Co jsou konstelace

 

Konstelace systémů  

jsou jedna z účinných metod osobnostního rozvoje. Průběh :

"Klient si vybere se skupiny zástupce za členy své rodiny a postaví jednoho po druhém do vzájemného vztahu....když jsou zástupci rozestaveni, vidíme, že cítí jako jako lidé, které reprezentují, aniž by je znali. Takže vědí o lidech, které neznají.

To vypovídá něco o lidském založení. Nejsme jen sami za sebe, jsme propojeni s mnoha jinými, velmi nevyzpytatelným způsobem. To, co také vychází při rodinných konstelacích na světlo je, že na konci jsou si všichni v rodině rovni. Nikdo není lepší, nikdo horší.

Takže nakonec můžeme být velmi pokorní a přijmout své místo v rodině.

A tím, že přijmeme naše správné místo v rodině se cítíme dobře a svobodně."                                                                                                                                                                                                                                                                       Bert Hellinger (zakladatel metody)

 

                    Oblasti uplatnění                     (podle B.Hellingera)

 

*problémy ve vztazích

*osamělost 

*závislosti 

*vnitřní a vnější konflikty

*profesní selhávání a úspěch

*zadluženost a finanční problémy

*situace před, při a po rozvodu

*opakovaná zkušenost outsidera

*mobingu, opakované nemoci,

*ztráta motivace a deprese

*problémy v dynamice kolektivu, týmu  

 

Systemické konstelace

    jsou alternativní terapeutická metoda. Čerpá z terapie rodinných systémů, z existenciální fenomenologie a z postojů příslušníků kmene Zulu k rodině. 

    Umí odhalit zatím nerozpoznanou dynamiku systému, která často zahrnuje více generací v rodině a vyřešit škodlivé účinky této dynamiky například tím, že proces povzbudí subjekt, aby se setkal s představiteli minulosti a aby přijal skutečnou realitu minulosti.

    Rodinné konstelace se liší od kognitivní, behavioristické a psychodynamické psychoterapie. Jejich zakladatel Bert Hellinger začleňuje do popisu jejich funkce i představu o morfické rezonanci. 

    Současné problémy a obtíže jednotlivce nebo rodiny mohou mít důležitou souvislost s traumaty, která utrpěly předchozí generace.Ti, kdo jsou postiženi, často o minulosti už nevědí nic a neznají ony původní události. 

    Bert Hellinger popisuje vztah mezi současnými a minulými problémy, které nejsou způsobeny přímou osobní zkušeností jako “systémové zapletení”. Ta se vyskytují, když rodinu postihla nevyřešená vážná traumata jako je vražda, sebevražda, náhlá úmrtí dětí anebo mladých lidí, matky při porodu, zneužití. atd.

    Významnou roli zde hrají prožitky z války, okupace, emigrace a přírodní katastrofy. Díky nim mnozí lidé např. přestali projevovat spontánní emoce. 

 

Konceptuální základ

    Filozofická orientace rodinných konstelace vznikla integrací psychoterapie s fenomenologickým pohledem na rodinné systémy s prvky domorodé duchovní mystiky. Fenomenologická linie – filozofové Franz Brentano, Edmund Husserl a Martin Heidegger.

    Spíše než snaze pochopit mysl, emoce a vědomí, se existenční fenomenologie otevírá vnímání úplného panoramatu lidských zkušeností a snaží se pochopit jejich smysl.

    Rodinné konstelace  vycházejí z psychologie rodinných systémů. Hlavními postavami tohoto proudu byli Jacob Lewi Moreno, zakladatel  psychodramatu, dále Ivan Böszörmenyi – Nagy, průkopník transgeneračního systémového myšlení; Milton Erickson, průkopník krátké terapie a hypnoterapie; Eric Berne, který razil pojem životních scénářů a Virginia Satirová, označovaná za matku rodinné terapie. Ta vytvořila na základě své psychoterapeutické praxe „model růstu“ a rozvinula metodu “sochání”.

    V. Satirová je přímou předchůdkyní systemických konstelací. V minulém desetiletí byly osloveny metodou konstelací masy lidí a odborných pracovníků po celém světě.

    Proces vychází z domorodého duchovního mysticismu, přispívá k uvolňování napětí, k oslabení emocionální zátěže a k řešení skutečných problémů. 

    Bert Hellinger

    žil v padesátých a šedesátých letech jako římskokatolický kněz celkem šestnáct let v Jihoafrické republice. Hovořil plynně jazykem kmene Zulu a podílel se na jejich rituálech. Zvláštní význam viděl v tradičním postoji Zulu k rodičům a k předkům, který se značně lišil od postoje Evropanů.

    Heidegger tvrdil že být člověkem, to znamená vstoupit do světa bez jasné logické, ontologické nebo morální struktury. V kultuře Zulu však Hellinger našel jistotu a rovnováhu, která byla charakteristickými znaky Heideggerova nepolapitelného autentického Já.

    Tradiční obyvatelé Zulu žili a působili v náboženském světě, ve kterém bylo téma předků ústředním bodem. Předkové byli považováni za pozitivní, konstruktivní a tvůrčí přítomnost. 

Spojení s předky je také ústředním prvkem procesu konstelací.

            (Zdroj: Wikipedie)

 

TOPlist